Strana Zelených - Litoměřice

Republiková rada Strany zelených devatého ledna 2010 vzala na vědomí vznik vnitrostranického uskupení Klub zelených političek. 

Klub zelených političek vznikl jako iniciativa zezdola "na Mikuláše" v průběhu  sjezdu Strany zelených v Brně ve dnech 4.-6. prosince 2009. U zrodu Klubu stala iniciativa členek a členů především pražské a ústecké stranických organizací, kterou záhy podpořil Jihomoravský kraj. O měsíc později, začátkem ledna 2010 stvrdila vznik Klubu zelených političek svým usnesením Republiková rada strany.  

Cílem Klubu je posílit spolupráci zelených političek, pomáhat odstraňovat překážky při vstupu žen do zelené politiky a vyrovnávat zastoupení žen ve Straně zelených tak, aby odpovídalo demokratickým principům. Klub zelených političek bude formou seminářů, formálních a neformálních setkávání, internetového diskusního fóra a bulletinu pro celou stranu vytvářet sítě mezi členkami strany na  politické a odborné bázi a posilovat genderovou identitu. Budeme usilovat o užší propojení naších političek s pro-ženskými nevládními organizacemi a s akademickou sférou, poskytovat členkám a členům strany potřebná odborná stanoviska a studia. Chceme obohatit programové cíle strany genderově relevantními tématy a při  hlasování o genderově orientovaných předpisech strany podpořit vstup žen do politiky a vertikální vzestup žen ve stranické hierarchii. Součástí práce Klubu by mělo být zprostředkování školení nejen v oblasti působení na veřejnost, ale i v oblasti vnitrostranické činnosti, kterou ženy-političky často podceňují.

 Republiková rada Strany zelených doporučila krajským organizacím, aby genderové pravidlo dle článku 28, odst. 4 Stanov strany bylo dodrženo i při sestavování Republikové rady, a to tím způsobem, že pokud poklesne podíl jednoho pohlaví v radě pod 1/3, volí kraje svého zástupce/zástupkyni výhradně z příslušníků tohoto pohlaví.

Současná Republiková rada Strany zelených  je složena z 27 mužů a 8 žen, což činí necelých 23% žen. Nové složení Republikové rady s přihlédnutím ke změnám, schváleným na brněnském sjezdu, se šťastně přehouplo přes  čtvrtinu zastoupených žen (25,6% žen – v Republikové radě by po schválení nových Stanov MV ČR mělo zasednout 32 mužů a 11 žen), což je sice zlepšení v porovnání se stavem před sjezdem, nicméně stále nedosahuje kýženého třetinového zastoupení žen v nejvyšším orgánu strany mezi sjezdy.  Přijaté genderové doporučení Republikové rady by mohlo být inspirací pro nadcházející dovolbu členek rady v sedmi krajích. Pokud by do Republikové rady z krajů bylo zvoleno 6 žen  z 8 nových potřebných členů a členek, přesně by to odpovídalo třetinovému zastoupení žen v radě a spravedlivě odráželo stav členské základny SZ, kde je zhruba třetina žen.   

Republiková rada vzala na vědomí doporučení Klubu zelených političek, aby orgány Strany zelených při sestavování kandidátních listin na první a druhé místo umístily kandidáty opačného pohlaví.

V současné době má Strana zelených přibližně 35 % žen na kandidátkách do sněmovních voleb, což je v porovnání s dalšími parlamentními stranami nejvyšší podíl žen na kandidátních listinách. Pro srovnání KSČM vysílá do volebního klání 30 % žen, TOP 09 - necelou čtvrtinu političek, KDU-ČSL - necelých 20 %. Podobně jako v minulých volbách nominovaly dvě největší strany - ODS a ČSSD - nejméně žen na kandidátky do sněmovních voleb. ODS posílá do voleb jen desetinu žen, ČSSD - přibližně 17 %.

Nehledě na největší zastoupení žen na kandidátkách Strana zelených má co zlepšovat. V čele kandidátek má SZ pouze čtyři političky. Klub zelených političek je  proto přesvědčen, že dodržení  genderového doporučení Republikové rady SZ zvýšit počet žen na prvním a druhém místě naších kandidátek do sněmovny zlepší výsledky SZ ve volbách (90 % voličů chce do politiky více žen!) a v případě získání poslaneckých mandátů zvýší počet žen ve sněmovně. Z výsledků minulých parlamentních voleb a současných preferencí Strany zelených jednoznačně vyplývá, že reálnou šanci na zvolení mají  jednička a dvojka na kandidátce. Znamená to, že navrhovaný třetinový zip v případě, že žena bude až třetí je zcela neúčinným opatřením. Naopak,  pokud se pouze toto opatření  prosadí celostátně (což navrhuje ministr  pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb), do parlamentu se dostane daleko víc žen, minimálně 70, kdežto při třetinovém zipu toto číslo dle propočtů je 46 až 89. Proto Klub zelených političek usiluje o doplnění třetinového zipu umístěním ženy na jedném z dvou prvních míst kandidátní listiny.

Autor :Džamila Stehlíková